ZASÍLÁNÍ NOVINEKZASÍLÁNÍ NOVINEK


Registrace   |   Ztráta hesla     
Košík je prázdný.
Tělo je pouze obalem duše - když je duše zdravá je i tělo zdravé,
onemocní - li duše, onemocní i tělo.

Sokrates


facebook stránky - mějte přehled o novinkách





VYHLEDÁVÁNÍVYHLEDÁVÁNÍ
V článcích Ve videu
V produktech Všude
NAŠE NABÍDKANAŠE NABÍDKA
Články o zdravíČlánky o zdraví
Pro volný časPro volný čas




Sestavuji aktuální kalendář ...


TOPlist



Sebelítost


Kategorie článků:  Články o zdraví  -  Nemoci a jejich léčba




(Řešení našeho trápení?)

Jak je příjemné zalézt si někam do křesla či do postele, a pěkně se politovat. Vzpomenout si na všechno zlé, co nás v životě potkalo, na každou nespravedlnost, kterou jsme na sobě zakusili. Každý musí pochopit, že důvodem našeho "nepříliš pěkného" chování je naše bolest. Měli by nám vyjádřit soustrast, mít s námi pochopení a soucit,... To, jaká těžká rána či nespravedlnost nás potkala, to musí přeci pochopit i Bůh .......




Ano, jistě. Bůh nás chápe. Zná každou naši myšlenku, a ví o všem, co nás kdy potkalo. To však neznamená, že naše utápětí se v sebelítosti schvaluje....

V životě každého člověka se někdy objeví okamžik, kdy sebelítost vládne. Vzpomínám si na jednu odstrašující situaci u sebe, a podělím se o ni s vámi, abyste mohli uvidět moc sebelítosti:

Poté, co se mi rozpadl jeden vztah, jsem se nechal ovládnout zármutkem, bolestí, ale také sebelítostí. Tři měsíce jsem téměř vůbec nespal, a další tři měsíce jsem spal jen velmi málo. Nevím již, jak dlouho po rozchodu k tomu došlo, ale jednoho večera jsem si zalezl do postele, a začal jsem se dokola litovat. Opakoval jsem si, jaký jsem chudák, co mne to potkalo, jak mne to zranilo, jak to bolí a podobně. Vzpomínám si, že to trvalo asi 2 hodiny. A popravdě vám říkám, že po těch dvou hodinách sebelítosti jsem byl v takovém stavu, že kdybych měl u sebe pistoli, tak jsem se nejspíš zastřelil.......

Tak to je osobní zkušenost a svědectví o moci sebelítosti. Žádná pomoc či řešení, ale naopak pád ještě hlouběji! Jistě, sebelítost nás na chvíli vyzdvihne v našich vlastních očích, a to nám dělá dobře (a to je důvod, proč dáváme sebelítosti prostor). My jsme přeci Ti chudáčci, kterým bylo ublíženo - zlí jsou ti druzí.

Řeknu vám to na rovinu: "Sebelítostí se dopouštíme hned několikanásobné špatnosti! Sebelítost je postoj, který nám může pouze vzít." :

Nejhorší je zřejmě skutečnost, že v tu chvíli dáváme na první místo ve svém životě sebe a svou bolest (první místo má patřit vždy Bohu!). Dalším velkým průšvihem je to, že se spoléháme na sebe a lidi kolem nás (pomoc ve formě sebelítosti a přijímání "politování" od druhých), místo abychom důvěřovali v Boží pomoc (a je jedno, jak se to snažíme "okecat").


Jak jsem již naznačil, sebelítostí porušujeme první přikázání - mít Boha na prvním místě, milovat jej celou svou silou, celou svou duší, celým svým srdcem. Dokud se topíme v sebelítosti, jsme my sami "středem vesmíru". Nikdo a nic není v tu dobu důležitější než my a naše bolest. Kdybych znal Vaši situaci, která Vás přivedla k sebelítosti, pravděpodobně bych Vás litoval. Ale také bych Vás upozornil na to, že sebelítost není řešením, a že Vás naopak okrádá o možnost zakusit Boží pomoc. A možná bych Vás upozornil i na to, že se sebelítostí kvůli spoléhání na sebe a lidi kolem nás dostáváme pod Boží prokletí!

Jeremjáš 17,5-6 (EP): Toto praví Hospodin: "Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, který neokusí přicházející dobro. Bude přebývat ve vyprahlém kraji, v poušti, v zemi solných plání, kde nelze bydlet.

Je to vážné, a samozřejmě se to netýká pouze sebelítosti, ale každého spoléhání na lidské zdroje - ať již na vlastní schopnosti (sílu, inteligenci, paměť, krásu, moc, vůli, ...), nebo na pomoc někoho druhého. Vidíte? Bůh zde mluví o stavu podobnému jalovci v pustině, který neokusí přicházející dobro. Neznamená to, že by dobré věci skončily, ale že si jich neužije nikdo z těch, kdo se spoléhají na lidské zdroje (včetně vlastních). Spoléhat se na vlastní zdroje je velice nemoudré, a Bůh to krásně vystihnul podobenstvím o cisternách:

Jeremjáš 2,13 (EP):  Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží."



Jednoduše řečeno: "Pokud se chceme utápět v sebelítosti, pak samozřejmě můžeme - ale pomoc v ní nenajdeme! Je potřeba se sebelítosti postavit, a obnovit svou důvěru v Boha a jeho pomoc!" Podívejme se na rozdíl mezi spoléháním se na sebe (nebo na nějakého člověka) a mezi spoléháním se na Boha! Je to otázka volby mezi požehnáním a prokletím! O prokletí jsem již psal, pojďme se tedy podívat na "efekt" důvěry složené v Boha:

Jeremjáš 17,7-8 (EP):  Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinovi. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody."

Když se tak dívám na Boží nabídku požehnání a prokletí, vybírám si s dovolením to požehnání.... Velice se mi líbí postoj apoštola Pavla:

Filipským 3,13-14 (EP): Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.

Pavel měl jako každý z nás dostatek důvodů, aby se mohl litovat. Ale on pochopil, že ani lítost (např. nad tím, že pronásledoval živou církev) a ani sebelítost (např. kvůli svému pronásledování, bičování, kamenování, věznění, častému hladovění apod.) není řešením. Rozhodl se vědomě odmítnout tyto postoje, a zaměřit se na Boha a na to, co je před ním, tedy hlavně klady, protože každá situace je přináší, ať už vypadá jakkoliv.


Je v zásadě jedno, jaký máme důvod pro sebelítost (dokonce ani nemusí mít nějaký reálný základ!). Typickým "důvodem" pro sebelítost může být např. nějaké tělesné postižení či nemoc, odmítnutí, rozpad vztahu, nepřijetí na školu, nespravedlivý výprask - resp. cokoli nespravedlivého, nedostatečné či nulové ocenění naší snahy, tělesný vzhled, "omezené" mentální schopnosti, ztráta zaměstnání, ztráta někoho blízkého apod. Je potřeba uvědomit si i to, že sebelítostí vyjadřujeme svou nedůvěru Bohu! Až se tedy zase někdy dostanete do těžké situace, zkuste se správně rozhodnout! Sami si (pokud možno moudře) vyberte mezi požehnáním a nemocí.....

Převzato ze serveru http://musculus.cz/buh



Další články z kategorie
Pro výpis všech článků z kategorie klikněte zde.

Doporučujeme
Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí / Miroslav Hrabica
Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí / Miroslav Hrabica
Velice úspěšná kniha. Její druhé, podstatně rozšířené vydání, má ještě větší úspěchy. ..

Transformace vědomí / Tomáš Keltner
Transformace vědomí / Tomáš Keltner
Kniha popisuje vliv emocí na váš život. Ukazuje, že právě prostřednictvím emocí jste ovladatelní. Zabývá se sexem a s tím spojenými utajovanými souvislostmi. Objasňuje základní vztah a způsob komunikace mezi rodiči a dětmi. Vysvětluje schopnost jak svobodně tvořit svou vlastní realitu...




Diskuze ke článku
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 










2011-2017 © PiDi Soft |  Mapa webu |  Odkazy