ZASÍLÁNÍ NOVINEKZASÍLÁNÍ NOVINEK


Registrace   |   Ztráta hesla     
Košík je prázdný.
Poznatky získané v dětství jsou nezničitelné - jsou jako bys je vryl do kamene.
Arabské přísloví


facebook stránky - mějte přehled o novinkách





VYHLEDÁVÁNÍVYHLEDÁVÁNÍ
V článcích Ve videu
V produktech Všude
NAŠE NABÍDKANAŠE NABÍDKA
Články o zdravíČlánky o zdraví
Pro volný časPro volný čas




Sestavuji aktuální kalendář ...


TOPlist



Největší silou na světě je láska


Kategorie článků:  Články o zdraví  -  Mezi nebem a zemí




Povinnost bez lásky činí mrzutým.
Zodpovědnost bez lásky činí bezohledným.
Spravedlnost bez lásky činí tvrdým.
Pravda bez lásky činí vychytralým.
Laskavost bez lásky činí malicherným.
Znalost bez lásky činí neústupným.
Vlastnictví bez lásky činí lakomým.
Víra v cokoli bez lásky činí fanatickým.
LAO - C`
Podíváte-li se na své tělo, najdete miliardy živých bytos­tí, které jsou na vás závislé. Každá buňka ve vašem těle je živá bytost, která je na vás závislá. Jste zodpovědní za každou z nich. Pro každou buňku ve svém těle jste Bohem. Můžete jim poskytnout všechno, co potřebují; můžete je milovat nebo k nim můžete být zlí.
Buňky ve vašem těle jsou vám věrné; pracují pro vás v harmonii. Lze dokonce říci, že se k vám modlí. Jste je­jich Bohem. To je absolutní pravda. Jak s tím naložíte?
Pamatujte si, že celý les žil v dokonalé harmonii s Artemidou. Když se Artemis stala dravou šelmou, ztra­tila úctu k lesu. Když opět nabyla vědomí, chodila od květiny ke květině a říkala jim: "Odpusťte, zase o vás bu­du pečovat." A vztah mezi Artemidou a lesem se stal opět vztahem lásky.
Vaše tělo je vaším lesem, a jakmile si to uvědomíte, řeknete svému tělu: "Odpusť, ale opět o tebe začnu pe­čovat." Vztah mezi vámi a vaším tělem, mezi vámi a vše­mi buňkami, které jsou na vás závislé, může být tím nejkrásnějším vztahem. Vaše tělo a všechny tyto živé bytosti jsou dokonalé ve své polovině vašeho vzájemného vzta­hu, stejně jako je ve své polovině v ztahu dokonalý pes. Druhou polovinou je vaše mysl. Tělo pečuje o svou po­lovinu vztahu, ale vaše mysl tělo zneužívá.
Podívejte se, jak se chováte ke své kočce nebo pso­vi. Budete-li se chovat ke svému tělu stejně, jako se cho­váte ke svému psovi, uvidíte, že to je láskyplný vztah. Vaše tělo chce přijímat všechnu lásku od vaší mysli, ale mysl říká: "Ne, nelíbí se mi tahle část mého těla. Podívejte se na můj nos; můj nos se mi nelíbí. A co mo­je uši - jsou příliš velk&eacut e;. Moje tělo je příliš tlusté. Moje nohy jsou krátké." Mysl si vymýšlí všechno možné.
Naše tělo je dokonalé, ale my máme všelijaké představy o tom, co je dobré a špatné, krásné a ošklivé. Jsou o představy, ale my jim věříme, a v tom je náš problém. Díky své představě dokonalosti očekáváme, že naše tělo bude vypadat určitým způsobem a chovat se určitým působeni. Ačkoli je nám tělo věrné, my je odmítáme, když naše tělo nemůže něco udělat, aspoň se snaž&i acute;. Podívejte se, jak zacházíte se svým tělem. Jestliže od­mítáte své vlastní tělo, co od vás mohou očekávat druzí lidé? Jste-li schopni přijímat své vlastní tělo, můžete přijmout téměř každého a téměř všechno. Tohle je velice důležité, když hovoříme o vztazích mezi lidmi. Vztah, který máte sami k sobě, se projevuje ve vašich vztazích k ostatním lidem. Odmítáte-li své vlastní tělo, není překvapující, že se za ně v milostném vztahu k partnerovi stydíte, "říkáte si: Jak mě může milovat, když mám takové tělo?" Pak začnete odmítat sami sebe a myslíte si, že vás ze stej­ného důvodu odmítne i partner. A když odmítá ;te druhé, děláte to z téhož důvodu, z jakého odmítáte sami sebe.
Chcete-li si vytvořit vztah, který vás dovede do nebe, musíte přijímat své tělo. Musíte své tělo miloval a dovo­lit mu být tím, čím je, musíte mu dovolit dávat a přijímat beze studu, neboť "stud" je jednou z forem strachu.
Představte si, jak se díváte na svého psa. Vidíte ho očima lásky a radujete se z jeho krásy. Nejde o to, zda je pes krásný nebo ošklivý. Podíváte se na něj a máte ohrom­nou radost. Krása je pouhý pojem, který jsme se naučili.
Myslíte si, že žába nebo želva jsou krásné? Můžete vi­dět žábu a žába je krásná; je nádherná. Můžete vidět žel­vu a želva je krásná. Všechno, co existuje, je krásné -všechno. Vy si však říkáte: "To je ošklivé." A děláte to jen proto, že vám někdo řekl, co je krásné a co je ošklivé, stejně jako vám někdo řekl, co je dobré a co je špatné.
Nejde o to, zda jste krásní nebo oškliví, vysocí nebo malí, hubení nebo tlustí. Nejde o to, zda jste úžasní. Procházíte-li davem lidí a všichni vám říkají, jak jste krás­ní, můžete jim říci: "Děkuji, vím to." Je vám to jedno. Ale není vám to jedno, když nevěříte, že jste krásní, a někdo vám to řekne. Pak se zeptáte: Jsem opravdu krásný?" Tento názo r vám může polichotit, a to z vás dělá snad­nou kořist.
Myslíte si, že právě to potřebujete slyšet, protože si myslíte, že krásní nejste. Pamatujete si příběh o kouzel­né kuchyni? Máte-li tolik jídla, kolik potřebujete, a někdo vám řekne, že vám dá jídlo, když mu dovolíte, aby vás ovládal, odpovíte mu: "Děkuji vám, ale nemám zájem."
Chcete-li být krásní, ale nevěříte, že krásní jste, a někdo vám řekne, že vám bude stále opakovat, že jste krásní, když mu dovolíte, aby vás ovládal, odpovíte mu: "Ach ano, říkej mi, že jsem krásný." Dovolíte mu to, protože věříte, že takový názor potřebujete slyšet.
Nejdůležitější však je váš vlastní názor, nikoli názory druhých lidí. Jste krásní, ať už vám vaše mysl říká coko­li. To je fakt. Nemusíte vůbec nic dělat, protože už máte všechnu krásu, kterou potřebujete. Nikomu nic nedlužíte. Druzí mohou vidět, co chtějí. Ať si druzí myslí, že jste řásní nebo ne, pokud si uvědomujete svou vlastní krásu, jejich názor vás nemůže nijak ovlivnit.
Možná vám v dětství říkali, že nejste krásní, a proto závidíte krásu druhým. Abyste svou závist ospravedlnili, říkáte si: "Nechci být krásný." Nebo máte strach, že byste krásní mohli být. Tento strach může mít mnoho příčin, ale často je to strach z vlastní moci. Ženy, které jsou řásné, mají moc nad muži, a někdy dokonce i nad ostatními ženami. Ostatní ženy, které nejsou tak krásné, vám mohou závidět, protože přitahujete pozornost mu­žů. Jestliže se oblékáte tak, že po vás muži šílí, co o vás budou říkat ostatní ženy? Je to lehká ženská." Začnete mít strach z názorů druhých. To všechno jsou však jen představy, nic než mylné představy, které otevírají rány ve vašem citovém těle. Své rány pak musíte skrývat pod fasádou lží.
Také závist je víra, které se můžete snadno zbavit, když si uvědomíte realitu. Můžete se vyrovnat se závistí druhých žen a mužů, neboť si uvědomujete, že všichni lidé jsou krásní.
Krása není nic než pojem, nic než víra, ale vy tomuto pojmu můžete věřit, a proto zakládáte veškerou svou moc na kráse. Čas plyne a vy pomalu stárnete. Nejste už tak krásná, jako jste bývala, a najednou se objeví nějaká žena, která je krásnější. Je čas na plastickou operaci, pro­tože si myslíte, že ve vaší kráse spočívá vaše moc. Stárnutí vás začne bolet. "Ach, moje kr&aacu te;sa odchází. Bude mě manžel milovat, když už nejsem tak krásná? Přece ko­lem sebe vidí ženy, které jsou krásnější než já."
Všichni se bráníme stárnutí; myslíme si, že staří lidé nejsou krásní. Tento názor je ovšem naprosto mylný. Krásné je novorozené dítě. Ale krásný je i starý člověk. Problém je v tom, jak vnímáme, co krásné je a co krásné není. Máme všelijaké představ y, které omezují naše vlast­ní štěstí a nutí nás odmítat sami sebe i druhé. Chápete, jak nás tyto názory omezují?
Stárnutí je krásné, stejně jako je krásné dospívání. Z dítěte se stáváme mladým mužem nebo mladou ženou. Je to krásné. Stát se starým mužem nebo starou ženou je také krásné. Lidé se v jisté fázi života aktivně rozmnožu­jí. Během této fáze chceme být sexuálně přitažliví, pro­tože to je přirozené. Později, když zestárneme, už nemu­ síme být sexuálně přitažliví, ale to neznamená, že by­chom nebyli krásní.
Jste takoví, jací si myslíte, že jste. Nemusíte nic dělat, stačí být tím, čím jste. Máte právo cítit se krásní a rado­vat se z toho. Můžete si vážit svého těla a můžete je při­jímat takové, jaké je. Nepotřebujete, aby vás někdo mi­loval. Láska přichází z našeho nitra. Láska žije v našem nitru, ale my si to neuvědomujeme. Krásu kolem sebe můžete vnímat jen t ehdy, když vnímáte krásu, kterou máte ve svém nitru.
Všichni máte určitou představu o tom, co je krásné a co je ošklivé, a jestliže se vám nelíbí, jak vypadáte, mů­žete změnit svůj názor, a změní se váš život. Vypadá to jednoduše, ale není to snadné. Ten, kdo ovládá názor, ovládá sen. Až snílek začne ovládat svůj sen, stane se sen uměleckým dílem.
Můžete začít tím, že se naučíte obřad, jemuž se v Indii říká puja. Indové provádějí tyto rituály pro různé Bohy a Bohyně. Klaní se svým idolům, přinášejí jim květiny a zahrnují je láskou, protože tyto idoly představují Boha. Každý den můžete nabídnout zbožnou lásku svému tělu. Když se sprchujete, když se koupete, zacházejte se svým tělem s úctou, vděčnost í a láskou. Když jíte, ukousněte sousto, zavřete oči a jídlo vychutnávejte. Jídlo je ofertou tělu, které je chrámem, v němž žije Bůh. Dělejte to kaž­dý den a ucítíte, jak vaše láska k tělu roste.
Představte si, jak se budete cítit, až budete zbožňovat své tělo. Až sami sebe přijmete bez podmínek, budete nesmírně šťastní. Tomu se říká sebeláska. Není to projev vlastní důležitosti, neboť se chováte ke všem ostatním se stejnou láskou, stejnou úctou a stejnou vděčností. Umíte si představit, jak dokonalý je takový partnerský vztah?
Když se rozhodnete vytvořit dokonalý vztah mezi se­bou a svým tělem, naučíte se mít dokonalý vztah s kaž­dým člověkem včetně své matky, svých přátel, svého mi­lence, svých dětí a svého psa. Máte-li dokonalý vztah ke svému vlastnímu tělu, vaše polovina jakéhokoli vnějšího vztahu je naplněna. Úspěch vašeho vztahu už nezávisí na vnějších okolnostech světa kolem vás.
Zbožňujete-li své vlastní tělo a dotknete-li se těla své­ho milence nebo milenky, dotýkáte se jej se stejnou zbožností, stejnou láskou, stejnou úctou a stejnou vděčností. A když se váš milenec dotkne vašeho těla, vaše te­plo je naprosto otevřené. Není v něm žádný strach, žádná potřeba - neboť je plné lásky.
Představte si, jaké to je, když někoho milujete tímto způsobem. Nemusíte se jeden druhého ani dotýkat. Pouhý pohled do očí uspokojí potřeby vaší mysli i duše. Vaše tě­lo je uspokojeno, protože je plné lásky. Už nikdy se necí­títe osamělí, neboť jste naplněni svou vlastní láskou.
Kamkoli se obrátíte, jste naplněni láskou - ne však láskou druhých lidí. Uvidíte strom a ucítíte, jak vám po­sílá všechnu lásku. Uvidíte oblohu, a ta uspokojí všech­ny potřeby vaší mysli. Všude uvidíte Boha, a nebude to jen teorie. Bůh je všude. Život je všude.
Všechno je vytvořeno láskou a životem. Dokonce i strach je odrazem lásky, ale strach existuje jen v mysli, ; kterou ovládá. Všechno si vysvětlujeme podle představ, které máme ve své mysli. Máme-li strach, všechno analy­zujeme se strachem. Jsme-li rozzlobení, všechno vnímáme s hněvem. Naše emoce jsou jako filtr, skrze který vní­máme okolní svět.
Lze říci, že oči jsou projevem vašich pocitů. Vnější sen vnímáte očima. Když jste rozzlobení, vidíte svět kolem sebe očima hněvu. Když žárlíte, vidíte svět kolem sebe očima žárlivosti. Když se díváte na svět očima vzteku, všechno vás rozčiluje. Když se díváte očima zármutku, budete plakat, protože prší, protože je kolem vás hluk, protože se vám nic nelíbí. Déšť je dé& scaron;ť. Není co posuzo­vat ani vysvětlovat, ale vy vnímáte déšť podle toho, jak se právě cítíte. Jste-li smutní, vidíte očima smutku, takže všechno, co vnímáte, je smutné.
Díváte-li se očima lásky, vidíte všude jen lásku. Stro­my jsou stvořeny s láskou. Zvířata jsou stvořena s láskou. Voda je stvořena s láskou. Díváte-li se očima lásky, mů­žete se spojit s dalším člověkem a váš sen splyne v je­den. Díváte-li se očima lásky, splynete s ptáky, s příro­dou, s lidmi a se vším kolem sebe. Potom se můžete dí­vat očima orla nebo se můžete změnit v jakoukoli život­ní formu. Skrze svou lásku se spojíte s orlem a stanete se křídly, stanete se deštěm nebo mraky. Abyste toho byli schopni, musíte se zbavit strachu a musíte se dívat očima lásky. Musíte posilovat svou vůli, dokud nebude dost sil­ná, aby se spojila s cizí vůlí a splynula s ní. Pak máte křídla. Nebo jste větrem a můžete letět, kam se vám zachce, můžete odfouknout mraky, a začne svítit slunce. Taková je moc lásky.
Když uspokojíme potřeby své mysli a těla, naše oči vi­dí s láskou. Všude vidíme Boha. Vidíme ho i za Para­zitem druhých lidí. Každý člověk má v sobě zaslíbenou zemi, kterou Mojžíš slíbil svému lidu. Tato zaslíbená ze­mě je však jen v mysli, která je úrodnou půdou pro Lásku, neboť tam žije Bůh. I obyčejná lidská mysl je rodnou půdou, ale ne pro Lásku, nýbrž pro Parazita, který rozsévá semena závisti, hněvu, žárlivosti a strachu.
V křesťanské tradici se hovoří o tom, jak přichází Gabriel s trubkou a všichni vstávají z hrobů, aby začali žít věčným životem. Hrob symbolizuje Parazita a Zno­vuzrození je návratem do Života, neboť jste živí jen teh­dy, když vaše oči vidí Život, který je Láskou.
Všichni můžete mít partnerský vztah, který vyplní váš sen o Nebi; můžete si vytvořit Ráj, ale musíte začít sami u sebe. Především musíte přijmout své tělo. Pak musíte přemoci svého Parazita. Teprve pak bude vaše mysl mi­lovat vaše tělo a přestane sabotovat vaši lásku. Nejdřív se však musíte naučit, jak léčit své citové tělo.
www.laska-vztahy-duse.cz




Doporučujeme
Cesta uskutečnění / Eduard Tomáš
Cesta uskutečnění / Eduard Tomáš
Nové vydání knižní předlohy devítidílného televizního kurzu asparšajógy, který byl poprvé uveden Československou televizí v roce 1992. ..

Svoboda ducha / Míla Tomášová
Svoboda ducha / Míla Tomášová
Jedinečné vyjádření těch nejhlubších zkušeností ducha, trvalá, naprosto samozřejmá zkušenost života v jednotě s prazákladem...




Diskuze ke článku
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 




loading...






2011-2017 © PiDi Soft |  Mapa webu |  Odkazy