Křen pochází z jihovýchodní Evropy, ale jako léčivá rostlina a kořenná zelenina se pěstuje odedávna, dnes prakticky v celé Evropě, rozšířil se i v Severní Americe a dalších oblastech. Setkáme se s ním ve většině venkovských zahrádek nebo i jen tak planě růst hlavně na místech s výživnou a vlhčí půdou, a to nejčastěji ve větších skupinách, což je způsobeno jeho efektivní schopností rozmnožovat se kořeny.

Co křen obsahuje?

Tento kořen obsahuje velké množství vitamínu C, a to přibližně 2x než citróny. V menším množství: vitamíny B1, B2, B6, PP, kyselinu listovou (vitamin B9) a další. Nejdůležitější a také nenápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid . Při porušení pletiva (např. strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na skupinu sacharidů, jako glukóza, galaktóza, arabinosa, polysacharidy a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice, díky kterým má specifickou štiplavou chuť a vůni. Isothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Dále je křen bohatý na flavonoidy a minerály, které jsou zastoupeny v draslíku, vápníku, hořčíku, železe, mědi, fosforu, síře a chlóru. Díky těmto látkám a dalším silcím, křen doslova zabíjí různé skupiny bakterií, například i ty, které jsou původci tyfu a salmonelózy.

Co křen léčí?

• Čerstvý křen obsahuje významné množství lysozymu - bílkoviny schopné rozpouštět hleny v organismu - jak v nosních dutinách, tak v plicích a průduškách.
• Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky.
• Je také účiny proti chřipce a nachlazení, také se s úspěchem používá jako doprovodný prostředek k léčbě virové hepatitidy a žloutenky.
• Malé množství křenu podporuje uvolňování trávicích šťáv a zlepšuje chuť k jídlu.
• Působí také jako diuretikum u otoků různého původu.
• V lidové medicíně je kořen křenu používaný na kaménky v močovém měchýři, při dně a chudokrevnosti.
• Křen proti revmatismu
  Dříve se z jeho listů vyráběly obklady - tzv. křenové placky - které se přikládaly na klouby postižené revma a na ztuhlé a bolavé svaly. V těchto případech ulevoval od bolesti a uvolňoval ztuhlé tkáně, působil ale též protizánětlivě, hlavně v případě artrózy.
• Křen na pokožku - Nastrouhaný křen s mlékem a tvarohem na pokožce vybělí různé flíčky a zároveň se objeví (podle délky ponechání hmoty na kůži) zarudnutí, což v minulosti používaly mladé dívky na červené tváře. Konzumace dvou lžiček čerstvého nastrouhaného křenu po dobu 6 až 8 týdnů zcela obnovuje pokožku. Po takové léčbě zmizí pigmentové flíčky či stařecké skvrny.
• Chcete-li posílit vlasové kořínky a tím zkvalitnit své vlasy, opět vám pomůže křen. Nastrouhaný kořen křenu smícháme (ve stejných dílech) s olivovým olejem (lisovaným za studena). Směs vetřeme do vlasů a hlavu zabalíme do ručníku. Po 20 minutách působení si vlasy důkladně umyjeme.

Repcepty s křenem

Křen s medem
Klasický starý recept na jeho užití v době nemoci říká, že je nejlepší ho nastrouhat a smíchat s medem. Užívat bychom pak měli 3x denně jednu čajovou lžičku, u dětí dávku raději o něco snížíme. Už za moment po jeho konzumaci pocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá.

Křen s červenou řepou
O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání nebo dochucování uvařené červené řepy, k níž přikládáme nastrouhaný křen s plátky citrónu nebo ustrouhaných jablek. V tomto složení v zavařeninách podléhají méně plesnivění.

Křenové mléko na jaterní potíže
Tři lžíce čerstvého nastrouhaného křenu zalijeme sklenicí mléka a vše ohříváme na mírném ohni po dobu 5 minut. Pak necháme pod pokličkou odstát na 10 minut, nakonec scedíme. Mléko popíjíme po dvou doušcích každé 3 hodiny. Léčba by měla trvat týden, je ovšem potřebné předem se poradit s lékařem, protože některým jaterním potížím může křen uškodit.

Čaj na vyrážky v ústech
50 g strouhaného křenu, 15 g semen kopru a lžíce máty se zalije půl litrem vařící vody. Nechá se (pod pokličkou) 20 minut luhovat, pak se scedí. Tímto čajem několikrát denně vyplachujeme ústa až do úplného vyléčení nepříjemné ústní vyrážky.

Jako kořenící doplněk
naší stravy je křen znám především v podobě jablečného křenu (nastrouhaný křen se smíchá s nastrouhanými jablky a může se doplnit citrónovou šťávou nebo i troškou cukru či medu) jako přílohy k masu.

Rybí filety a dušené maso
Velice chutné jsou rybí filety nebo kterékoliv dušené maso, které na konci dušení (na oleji nebo ve vlastní šťávě), posypeme také vrstvou strouhaného křenu. Pánev nebo rendlík hned sundáme z plotýnky a pod pokličkou necháme vše ještě asi 10 minut dojít. Křen by neměl projít varem, aby neztratil svoji vitamínovou hodnotu.

Křenová omáčka
Složení: 2 lžíce strouhaného křenu nebo křenexu, 1x smetana, hrnek mléka, hladká mouka, ocet, sůl, cukr, cibule
Na másle opečeme nadrobno nakrájenou cibulku do zesklovatění. Zasypeme hladkou moukou. Osmahneme a zalijeme vodou s mlékem. Povaříme tak kolem 15 minut, aby cibulka změkla. Pokud by někomu vadila, lze použít ponorný mixér.

Nakonec křenovou omáčku zalijeme smetanou na vaření, ochutíme solí a pepřem, přidáme křen a povaříme 2 minuty.

Výbornou křenovou omáčku doporučuji podávat s brambory a vejcem nebo dušeným masem.