Tisková zpráva – Zákazník je zvídavý, a má právo být informován. Evropská Komise vychází v tomto ohledu zákazníkům vstříc a uvádí v příloze k nařízení Komise č. 2065/2001 kódy, ze kterých je možné zjistit, kde byly ryby odloveny. Tyto kódy lze nalézt na etiketách mrazených ryb, rybích výrobků i na konzervách.

Samozřejmě jsou tato kódová označení vodítkem také pro orgány veterinárního dozoru. To znamená, aby v případě zjištěných problémů, pokud jde o například o porušení zdravotní nezávadnosti, bylo možné dohledat původ. Takto například bylo možné před časem zjistit, že tresčí játra s nadměrným obsahem dioxinů pocházely z tresek ulovených v Baltském moři.

Pozorní zákazníci se tedy mohou dozvědět, že rybí výrobky označené FAO č. 21 pocházejí ze severozápadního Atlantiku, nebo FAO č. 37.1, 37.2 a 37.3 ze Středozemního moře, anebo FAO č. 27.IIId z Baltského moře.

Pro úplnost informace uvádíme přílohu nařízení Komise (ES) č. 2065/2001:

(1) Ročenka FAO – Statistika rybolovu. Úlovky. sv. 86/1.2000.
(2) Vyjma Baltického moře.

Ještě dodatek: na etiketě může být uvedeno buď jen kód FAO anebo slovně jen oblast anebo kód FAO i oblast, přičemž všechny možnosti jsou správné. Samozřejmě vždy se uvádí jen jedna oblast, nelze, aby na jedné rybě bylo více oblastí odlovu!

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Kterým oblastem se raději vyhnout?

Jako první zde máme asi Japonsko a konkrétně Fukušimy se týká značení FAO 61, ale tato oblast zahrnuje značnou část Tichého oceánu a neznamená tedy automaticky, že produkty s tímto kódem jsou rizikové. Výše zmíněné evropské nařízení specifikuje oblasti mnohem podrobněji a Josef Duben ubezpečuje: „Loví se jen tam, kde se smí.“

Dále tady máme Baltské moře značení FAO č. 27.IIId, které je nejplytší ze všech a navíc jsou zde asi nejčetnější nehody tankerů z ropou a jiných přírodě škodících látek..v plytkém moři se tyto škodliviny eliminují hůře a delší čas..