Překyselení organismu nebyla doposud věnována moc velká pozornost. Ukazuje se, že dlouhodobý zdravotní stav je lepší, když pH těla je neutrální nebo lehce zásadité. Pokud máme sklon spíše ke kyselému pH, hrozí vyšší riziko osteropózy, oslabení svalů, srdečních onemocnění, cukrovky, onemocnění ledvin a řady jiných zdravotních problémů včetně rakoviny. Je proto důležité udržet správnou rovnováhu kyselin a zásad v našem těle.

Kyselinotvorné potraviny nám berou minerály

Když se zamyslíme nad tím, kolik mléčných výrobků dnes konzumujeme a přesto má výskyt osteoporózy stoupající tendenci, snadno dojdeme k závěru, že příčina bude asi i jinde než jen v nízkém příjmu vápníku. Mléčné výrobky mohou být sice bohaté na vápník, ale zároveň je většina z nich kyselinotvorná. Kyseliny představují pro organismus škodlivé látky. Tělo některé kyseliny vytváří jako produkty látkové výměny, např. chlorovoodíkovou, octovou, močovou, apod. a jiné přijímá nevhodnou stravou. Zásadité látky si tělo nevytváří, ty bohužel přijímá pouze z potravy. Pokud je příjem zásadotvorných potravin dostatečný, je vše v pořádku. Pokud ale přijímáme více kyselinotvorných potravin, může nastat problém. Kyselinotvorné potraviny snižují pH těla a organismus následně vyvíjí úsilí na to, aby se tělo této kyselosti zbavilo. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými.

Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík - minerál , který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Duležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.

Jaké potraviny jsou kyselinotvorné a jaké zásadotvorné?

Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy (proso, pohanka, špalda) jen vermi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že např. šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání vody obohacené o kapky z citronu před jídlem, se doporučuje při snaze o odkyselení organismu.

Tabulka potravin