ZASÍLÁNÍ NOVINEKZASÍLÁNÍ NOVINEK


Registrace   |   Ztráta hesla     
Košík je prázdný.
Pokud bych si mohl vybrat mezi cestou za poznáním a poznáním samým,
vždy bych volil cestu za poznáním.

I. Kant


facebook stránky - mějte přehled o novinkách





VYHLEDÁVÁNÍVYHLEDÁVÁNÍ
V článcích Ve videu
V produktech Všude
NAŠE NABÍDKANAŠE NABÍDKA
Články o zdravíČlánky o zdraví
Pro volný časPro volný čas




Sestavuji aktuální kalendář ...


TOPlist



5 zdravých principů výchovy našich dětí


Kategorie článků:  Články o zdraví  -  Mezi nebem a zemí




1. omyl: Po chybě musí přijít trest

Moje zásada: Po chybě musí přijít povzbuzení

Za chybu pětka, ostuda, odsouzení, doma výprask. Tak jsem to znal já.

Výsledek? Měl jsem strach a hrůzu z chyb. Bál jsem se každého neúspěchu, protože jsem věděl, že mě budou psychicky i fyzicky bolet. Záhy jsem přišel na jediný způsob, jak nikdy nezažít neúspěch – o nic se nepokoušet.

Když to šlo, zašíval jsem se. Chodil za školu, nebo se ve škole vymluvil. Hlavně ať mě nevyvolají. A když mě vyvolají, podvádět. A když dostanu pětku nebo poznámku, doma nikdy neukazovat žákajdu, zapírat, lhát, raději o svém trápení s nikým nekomunikovat.

To všechno zavinil strach z chyby, po které mi rodiče vždycky dávali najevo, jak jsem je zklamal. A já jsem své rodiče přece zklamat nechtěl. Své rodiče jsem přece měl rád…

Moje dnešní výchova je přesně opačná. Za chybu není trest. Ba dokonce u svých dětí neznám, co je chyba. Znám jen pokus, který nevyšel a ze kterého se dá ponaučit. Vím, že cokoli dítěti nejde, se může naučit nebo doučit. K tomu ale potřebuje cítit podporu, ne strach. Motivaci, ne demotivaci. Musí vědět, že směřuje k pochvale, ocenění, úspěchu, obdivu. Ne k trestu, výsměchu, ponížení.

Mám rád anglosaský školní systém. V něm žáci dostávají dvě známky. Tu první známe – za úroveň znalostí. Tu druhou neznáme – dává se za snahu. Ta druhá je při zohledňování prospěchu vždycky důležitější. Znalosti totiž vždycky můžeme nabrat, ale potřebujeme k tomu základ – snahu.

V britských školách v Praze visí na nástěnkách i fotky dětí, které mají průměrnou úroveň znalostí. Podstatné je, že ze snahy mají jedničku. Jsou to děti, které se perou s tím, na co nemají přirozený talent. Neuspějí vždycky, ale vždycky bojují. A to proto, že po neúspěchu nepřichází trest, ale povzbuzení.

2. omyl: Nejdůležitější je dělat věci správně

Moje zásada: Nejdůležitější je dělat správné věci

Škola mě učila mnohé. Většině mě perfektně naučila. Uměl jsem zpaměti odříkat leccos. Dnes už ale nevím co. Protože to pro mě v životě nebylo důležité.

Uměl-li jsem opakovat správně, za to jsem dostával jedničky. Jenže pak jsem zjistil, že v opakování po druhých růst a úspěch člověka nespočívá. K růstu a úspěchu totiž nestačí dělat věci správně, v první řadě je potřeba dělat správné věci. A optimálně pak správné věci správně.

Co jsou správné věci? V tištěném magazínu FC o nich mluvím jako o hodnotách. Pokud na nich stavíme, můžeme být šťastní a naplnění. Pokud děláme správné věci, může být svět lepším více, než když jen děláme jakékoli věci správně.

Michal Velíšek mohl v parku ignorovat studentku, která by možná vzápětí střelou přišla o život.

Petr Vejvoda mohl zalézt pod stůl a sledovat, jak nůž zabíjí jeho spolužačku.

Oba by jistě ignoraci a zalézání zvládli správně, ale byla by to správná věc? Byl by svět lepším? A oni inspirativnějšími?

Když 13. září a 14. října stojím na pietních místech, vím, že oba udělali rozdílovou věc. Udělali člověka lepším. Pro mě rozhodně nezemřeli. A rozhodně nežili zbytečně.

3. minulost: Za jednu chybu musíš platit stále

Moje zásada: Za každou chybu plať jen jednou

Člověk je specifický živočišný druh. Je schopen pykat za jednu chybu opakovaně. Nejen poté, co se proviní, ale pokaždé, když mu jeho chybu někdo připomene, respektive kdykoli si ji připomene sám.

Neodmlouvej. Copak už nevíš, co jsi tehdy provedl?

Mám Ti znovu připomenout, jak jsi mě už jednou zklamal?

Podruhé Ti už nikdo rány nepofouká!

Ve vztahu nám druhý neustále připomíná to, čeho jsme se kdysi dopustili. Má věčný náboj, protože minulost nejde vrátit, napravit. Pokud na tuto hru přistoupíme, budeme za jednu chybu platit neustále. Nenávidím to.

V mém světě je minulost oddělený čas, který již neexistuje. Minulost není součástí přítomnosti, proto do přítomnosti nepatří. Ano, všichni chybujeme. Nicméně my nejsme tím, kým jsme byli, jsme tím, kdo se ponaučil.

Já jsem v minulosti nadělal haldy chyb. Zaplaťpánbu! Za všechny jsem dnes rád. Ponaučily mě a pročistily mé okolí. Po chybách, které jsem udělal, se mnou zůstali jen ti lidé, kteří z vlastní zkušenosti věděli, že člověk musí dělat vlastní chyby. Jen tak zjistí, co jsou ty správné věci – i jak se správné věci vlastně dělají správně.

Proč se rodiče mýlí, když si myslí, že jsou chytřejší než děti?

A proč žádný rodič ve skutečnosti neví, co potřebuje jeho dítě?

4. omyl: Jen moje řešení je správné

Moje zásada: Moje řešení nikdy není jediné

Dospělí jsou legrační. Věří, že jsou chytřejší než děti, jen proto, že jsou starší. Domnívají se, že vyšší věk je znakem moudrosti.

Přitom v mnohém nejsou schopni držet s dětmi krok. V každé generaci rodiče nestíhají.

Vývoj lidstva netlačí vpřed rodiče, ale právě děti. Dokážou to proto, že si na rozdíl od rodičů umějí představit i jiné řešení. A nedají se zastavit, jelikož co den, to důkaz, že se každý názor dá překonat, každá laťka posunout.

To nedokážeš. To není možné. To Ti nevyjde… – sýčkují rodiče, aniž si uvědomují, že nemluví o schopnostech dítěte. Mluví o tom, co si jsou schopni představit oni sami. Mluví o tom, co jsou schopni dokázat oni sami.

Já jsem větu “Tohle se Ti nemůže povést” přestal používat. Ponaučil jsem se totiž, že tam, kde moje sebevědomí končí, může sebevědomí někoho jiného začínat.

A hlavně mě život naučil, že pravda nikdy není jedna. Všichni máme svou pravdu – a bili bychom se pro ni. Kdykoli říkáme svůj názor, je pravdivý, protože vychází z toho, co známe, čemu věříme, co jsme zažili. Jenže dva životy nikdy nejsou stejné. Proto různí lidé mohou mít různé pravdy a věřit různým řešením stejných problémů.

Dítě pro mě zkrátka nemá horší názor. Má jen jiný. Možná mu ještě chybí zkušenosti, ale to mně – doufám – ještě taky.

5. omyl: Vím nejlépe, co dítě potřebuje

Moje zásada: Každý člověk ví lépe než kdokoli jiný, co sám potřebuje

Musíš se bát zahraničí! Musíš se jedině nechat zaměstnat, to je jistota! Musíš volit stranu XY, ta jediná to s Tebou myslí dobře!

Své rodiče jsem přestal brát vážně ve chvíli, kdy jsem zjistil, že přes veškerou snahu nevidí do mé hlavy a do mého srdce. Neznají mé pocity, proto mohou těžko vědět, co mi v životě dělá dobře, a naopak špatně; neznají mé myšlenky, proto mohou těžko vědět, po čem opravdu toužím, a co mě naopak nenaplňuje; neznají mé sny, proto mohou těžko vědět, co od života opravdu očekávám… a to všechno přesto, že máme nějaké společné geny a že se mi osmnáct let snažili vnutit své hodnoty a priority.

Já díky tomu ani nepředstírám, že snad vím, co udělá šťastným mé dítě. Ptám se. Zajímám se, v čem ho mohu podpořit. Fandím každému jeho pokusu, byť znamená, že se snaží o něco, o co bych já se nikdy nesnažil.

Vidím, jaký jiný úspěch mu stojí za bolest a za přemáhání. Vidím, jaký jiný zážitek mu více zahřeje srdce. Vidím, že má odvahu žít podle sebe, a z toho mám největší radost.

Budu vždycky stát za Michalem, Petrem a dalšími, kteří dají přednost vlastní odvaze před všeobecnou zbabělostí. Ať prohrají, nebo vyhrají, pro mě jsou hrdinové.

Nové vydání tištěného magazínu FC bude zaměřeno na jedno z nejtěžších, ale nejdůležitějších témat lidského života – na odrážení se od dna. Na smiřování se s drsnou skutečností a minulostí. Na růst z takzvaných bezvýchodných situací.

Kde brát energii, když jsme veškerou vyčerpali? Jak posilovat svou mysl, aby znovu věřila i tam, kde už jednou došla? Nové vydání tištěného magazínu FC bude dostupné pouze zde a jen do vyprodání zásob.

Poslední vydání FC (s křížovkou na obálce, edice srpen až září 2016) je již vyprodané, tak jako všechna předchozí.

Zdroj: https://www.firstclass.cz/



Další články z kategorie
Pro výpis všech článků z kategorie klikněte zde.

Diskuze ke článku
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 










2011-2017 © PiDi Soft |  Mapa webu |  Odkazy