Botanické označení Carům je odvozeno od arabského karwija. Kmín pochází od latinského slova cuminum. Římané si nesmírně cenili kmínu římského (šabrej kmínovitý, Cuminum cyminum), který byl domovem ve Středomoří a dnes si ho považují i v asijské kuchyni.

Římský kmín - koření i lék

Kmín roste planě na loukách nebo v bylinkových zahrádkách. Malé hnědé i zahnuté dvounažky, kterými se koření zelné pokrmy, chléb, cibulový koláč nebo pečené brambory, jsou jeho semena. K jejich vytvoření potřebuje rostlina dva roky.
Kmín je zdaleka nejlepším rostlinným lékem proti nadýmání a křečím trávicího traktu. Uklidňuje podrážděný žaludek, pomáhá lépe strávit potravu. Podporuje činnost jater a žlučníku. Při střevních houbách (kvasinky, plísně) nebo po užití antibiotik pomáhá obnovit střevní mikroflóru. Uvolňuje křeče i v plicích, proto by si astmatici měli snídani okořenit kmínem. Eterický olej, který obsahuje, má antibakteriální účinky. Bylina je ceněna jako prostředek proti kašli a teplý obklad namočený do kmínového čaje pomáhá při bolestech hlavy a migréně. Kmín aktivuje proudění lymfy, u kojenců podporuje trávení mléka (1 lžička čaje do lahvičky) a u matek tvorbu mateřského mléka.

Na čaj plody rozdrťte v hmoždíři. Odeberte Ví lžičky, kmín zalijte 250 ml horké vody a nechejte pod pokličkou louhovat 10 minut.

Účinky kmínu římského

• nadýmání
• křeče trávicího traktu
• podpora činnosti jater
• podpora činnosti žlučníku
• plísně ve střevech a kvasinky
• obnova mikroflóry po užívání antibiotik
• kašel
• antibakteriální účinky
• astma
• bolesti hlavy
• migréna
• trávení mateřského mléka
• tvorba mateřského mléka u žen (podpora laktace)