Předek dnešního kiwi je původně z Číny. Kiwi zde měla různé názvy, včetně „jang-tao“. Semena začala cestovat světem a brzy se rozšířila do Japonska a na Sibiř. Počátkem 20. století byla kiwi „představena“ Novému Zélandu a také zasazena. Původně si lidé, kteří kiwi ochutnali, mysleli, že chutná po angreštu, proto jej pojmenovali také čínský angrešt či angrešt Číňana. Kiwi však s angreštem a jeho rodinou nemá nic společného.

Ve 20. letech 20. století se rozmohlo domácí pěstování kiwi. Ve 40. letech se již přešlo na komerční pěstování a dlouhou dobu držel Nový Zéland prvenství ve vývozu kiwi (12 t/ha). V současné době je vedoucím producentem kiwi Itálie. Za ní se drží Nový Zéland, Chile, Francie, Japonsko, Řecko a USA. Vyšlechtěné velkoplodé odrůdy kiwi ale mají svůj původ na Novém Zélandu, odtud pochází jejich obchodní název. Kiwi může být pěstováno ve většině mírných klimatech s adekvátním letním teplem. Do České republiky se dováží více kiwi italského původu, protože jsou levnější, dostupnější a dají se lépe skladovat. Navíc je dovoz z nepříliš vzdálené Itálie ekologicky účelnější než ze zámoří.

Obsah živin

Obsah vitaminu C v kiwi je v porovnání s citrony a pomeranči téměř dvojnásobný. Převyšuje ho jen guava (184 mg/100 g) a acerola s více než jedním gramem na 100 g jedlé části (1 000 mg/100 g). Jedno kiwi pokrývá DDD vitaminu C. V porovnání s jablkem obsahuje sedmnáctkrát více vitaminu C, šestkrát více hořčíku, pětkrát více proteinů a dvakrát tolik železa. Kiwi je též velmi bohaté na vitamin E a obsahuje velké množství vitaminu B1, B2, B6, niacinu a vitaminu A. Kiwi spolu s fejchoou patří k nejlepším zdrojům kyseliny listové ze všech druhů čerstvého ovoce.

Obsah draslíku je mírně nižší než u banánu. Kiwi také obsahuje vitamín E s rovněž mimo jiné antioxidačními účinky. Je také bohaté na některé bílkoviny, které se používají ke změkčování masa. Ty jsou ale pro některé lidi alergenem.

Kiwi a zdraví

Zelené barvivo kiwi obsahuje mnoho hořčíku, v kombinaci s vitamínem C přispívá ke zdravé funkci srdce. Spotřeba několika kiwi denně pomáhá při snižování rizika vzniku krevních sraženin v cévách, tím zabraňuje tromboembolickým a srdečním onemocněním.

Kiwi posiluje imunitní systém. Za tento účinek vděčíme vysokému obsahu vitaminu C a dalších vitaminů a minerálů, díky kterým je kiwi účinnější než mnohé farmaceutické přípravky. Pravidelná konzumace kiwi (nejméně jedno denně) má blahodárný vliv na člověka s jakoukoliv infekční chorobou.

• Zmírňuje anémii (chudokrevnost), způsobené nedostatkem železa.
• Prospívá matce a plodu během těhotenství.
• Preventivně působí proti vzniku vrozených vývojových vad v oblasti páteře, např. spina bifida (rozštěp páteře).
• Předchází zácpě - Díky velkému množství rozpustné vlákniny kiwi ulehčuje pohyb stolice ve střevech.
• Neutralizuje volné radikály, které způsobují stárnutí buněk, poškození DNA a rakovinu.
• Oslabuje škodlivý vliv nejrůznějších toxických látek, např. nitrosaminu, jenž pochází z uzeného masa.
• Přispívá k tvorbě kolagenu, hlavního proteinu pojivové tkáně, který je nezbytný při hojení ran.
• Zpevňuje kosti a zuby.
• Brzdí absorpci cholesterolu ve střevech, díky vlánkině, čímž snižuje jeho hladinu v krvi.

Rozkrojené kiwi je podobné oku, jeho pojídání prospívá zdravým očím. Je zdrojem fytochemikálií, luteinu a zeaxantinu , které jsou důležité komponenty zabydlené v lidském oku. Tyto zdravé součásti spolu s vitamínem A chrání oči před šedým zákalem, věkem podmíněné degeneraci a jiným nedostatkům, které vidění ničí.

Použití kiwi v kuchyni

Kiwi můžeme jíst syrové nebo tepelně upravené. Mnoho lidí si kiwi před konzumací loupe, ale není to nutné. Kiwi lze jíst i jako jablko, stačí jej před konzumací jen umýt. Nejlepší způsob, jak jíst kiwi, pokud je nechceme jíst se slupkou, je rozpůlit je a lžičkou vydlabat měkkou dužinu. Také můžeme kiwi omýt, oloupat a sníst. Dá se použít pokud možno nerezová škrabka na brambory nebo obyčejný loupací nůž. Stejně jako u jiného ovoce se ale i zde loupáním ztrácí mnoho ve výživě významných látek.

Kvůli změkčovacímu enzymu není dobré kiwi používat v dezertech a moučnících, které obsahují mléko nebo mléčné výrobky. Přesto je kiwi v kombinaci se šlehačkou v mnoha oblíbených dezertech. Kiwi chutná nejlépe v čerstvém stavu, ale můžeme z něho dělat i kompoty, koláče, ovocné dezerty, marmelády, používá se ke zdobení dezertů a výrobků studené kuchyně. V poslední době se kiwi také užívá při výrobě džusů nebo míchání koktejlů; do nápojů je ale vhodné kiwi oloupat, protože jinak se do nápoje ze slupky rozmixováním rozptýlí příliš mnoho hořkých látek, které sice nejsou nezdravé, ale způsobují nepříjemnou chuť. Kiwi lze i sušit. Kiwi je možno použít také jako náplň do palačinek, k ochucení jogurtů nebo zmrzliny.