Pravidelnost v jídle

Ve Slově Božím nacházíme základní radu, jak správně jíst: Kaz 10,17: „Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.“

Máme jíst, když je čas - to je základní pravidlo pro udržení zdraví. Porušování tohoto pravidla je základem pro vznik mnoha nemocí.

Je ideální jíst 2x, maximálně 3x denně. Základem dobrého trávení je důkladné prožvýkání potravy, jinak nemůže dojít ke trávení glycidů. Ty se štěpí již v ústech enzymem ptyalinem. Čím lépe potravu prožvýkáme, tím menší množství ji potřebujeme.

Po rozžvýkání přichází potrava do žaludku. Tam nastává 15 - 20 minut klidu, aby potrava mohla být prosycena trávicími šťávami. Teprve potom nastávají stahy žaludku (peristaltika), aby se potrava dobře s trávicími šťávami promísila. To trvá asi 30 minut. Vlastní trávení tedy začíná asi za 3/4 hodiny po polknutí posledního sousta. Pak se otevře svěrač žaludku a vypustí malou část natráveniny do dvanácterníku. Tam se obsah promíchá se žlučí a se šťávami pankreatu (slinivky břišní). Po promíchání pokračuje natrávenina do tenkého střeva. Zde se pak přes klky živiny vstřebávají do krevního oběhu. Tento proces se stále opakuje, žaludek se po troškách vyprazdňuje.

Po vyprázdnění asi 1/2 až 3/4 žaludku člověk cítí uvolnění - považuje to za hlad. Pokud se přidá do zcela nevytráveného žaludku nové jídlo, proces se okamžitě zastaví, a po snědení posledního sousta nové potravy se začne opakovat vše od začátku - 1/4 hod. doba klidu, 1/2 hod. míchání, atd. Stará roztrávená potrava z prvního jídla, která v žaludku zbyla, tam kvasí a zahnívá, vznikají toxiny, které pak zaplavují organismus. Tím vzniká základ pro mnohé nemoci - revmatismus, alergie, ekzémy, nervozitu, prudkost, apod....

Každé jídlo tedy musíme nechat důkladně strávit - alespoň 4 - 5 hodin. Během této doby bychom neměli jíst vůbec nic, ani ovoce nebo oříšky.

„Chceme-li přispět k obnovení svého zdraví, musíme se přimět k tomu, abychom jedli pomalu a ne příliš mnoho druhů jídla najednou. Toto naučení se musí často připomínat. Podává-li se několik chodů současně, není to v souladu se zásadami zdravotní reformy.“

„Musíme žaludku věnovat velkou pozornost. Nesmí být v neustálé činnosti. Dejme tomuto zneužitému a utrápenému orgánu trochu pokoje, klidu a odpočinku. Zpracoval-li jedno jídlo, nevnucujme mu hned další práci, aniž má čas si odpočinout a než se vytvoří dostatek šťáv, potřebných k tomu. Mezi každým jídlem by mělo uplynout alespoň pět hodin. Nezapomeňme rovněž, že dvě jídla jsou výhodnější než tři.“

Jednoduchost v přípravě

Strava má být upravena podle potřeb té či oné krajiny a ročního období a základem je, aby tato strava byla připravena co nejprostším způsobem. Takto je nejpřirozenější a nejvýživnější a dodává tělu sílu, vytrvalost a svěží rozum.

Zeleninu i brambory připravujeme na páře nebo ve vodě bez soli. Neprovádíme složité a těžké kombinace např: uvaříme, rozemeleme, smícháme, zalijeme a ještě zapečeme. Pokrmy z potravin takto zpracovaných možná uspokojí chuť ale neprospějí zdraví. Jednoduchým tepelným zpracováním pokrmu - vařením, dušením a pečením, zůstává zachována jeho přirozená chuť. Vyhýbejme se smažení a pečení na tuku. Pokrmy ochucujeme přidáním nedráždivého koření buď před tepelným zpracováním nebo po něm. Olej, sůl, a ostatní přísady přidáváme až po tepelném zpracování.

K jednoduchosti a prostotě ve stravovacích návycích patří:

1. pořádně pokrm rozkousat,
2. „Kousejte důkladně, aby se jídlo promísilo se slinami.“
3. nezapíjet pokrm, zvláště ne sladkým čajem (ředí žaludeční šťávy). Vyjímku tvoří mléko, neboť je potravinou.
4. „Mnozí se dopouštějí chyby a připíjejí k jídlu studenou vodu. Jídlo se nemá splachovat. Připíjení vody snižuje tvorbu slin; čím je voda studenější, tím více ubližuje žaludku. Ledová voda u jídla zdržuje trávení do té doby, než tělo dokáže žaludek opět ohřát, aby mohl pokračovat v práci. Čím více tekutin přijde do žaludku při jídle, tím nesnadněji tráví; musí totiž nejprve vstřebat tekutinu.“
5. pravidelně jíst 3x až 2x denně
6. při jednom jídle nejíst mnoho druhů různých chutí najednou
7. ovoce a zeleninu nemícháme dohromady. (Zelenina je silně zásadotvorná, ovoce je také zásadotvorné, ale obsahuje kyselinu ovocnou a ta potom ničí účinek zásaditosti zeleniny a působí protichůdně (antagonistic-ky). Kromě toho vznikají při trávení určitých druhů ovoce a zeleniny současně toxické látky, které mohou způsobit i prudkou otravu.)
8. chléb a pečivo nejíst teplé, nejlépe 24 hodin staré
9. nepřejídat se, třebaže jíme zdravé pokrmy
10. „Tato nestřídmost se často projeví okamžitě a to bolestí hlavy, nevolností a kolikou. Žaludek je přetížen, nemůže to zvládnout a člověk se cítí zle. Hlava je jako cizí, žaludek se bouří. Ale přejídání nemá často tyto následky. Někdy je žaludek přímo ochromen. Člověk necítí pocit bolesti, ale zažívací ústrojí ztrácí svoji elastičnost. Tak se podrývá přímo základ lidského organismu a život takového člověka je velmi obtížný.
11. nejíst ve spěchu nebo těsně před spaním
12. "Jiným vážným zlem je jídlo v nevhodnou dobu, jako například těsně po velmi namáhavém výkonu, kdy člověk je vyčerpaný a zahřátý. Ihned po jídle nastává veliký nápor na nervovou soustavu; a pokud jsou mozek nebo tělo silně zatíženy těsně před nebo těsně po jídle, překáží to trávení. Je-li člověk rozčilen, v úzkosti nebo když pospíchá, je lépe nejíst, dokud si neodpočine nebo se neuklidní. V době jídla odložte starosti a znepokojující myšlenky. Nespěchejte, ale jezte s radostí, se srdcem naplněným vděčností Bohu za všechna jeho požehnání.“
13. neužívat příliš teplé a studené pokrmy
14. „Nejezme ani příliš horké, ani studené pokrmy. Je-li pokrm studený, musí žaludek na jeho ohřátí věnovat mnoho nezbytné síly, aby vůbec mohlo dojít ke trávení. Libovolné pití horkých nápojů zeslabuje.“

Syrový předkrm

Při jedení vařené stravy dochází ke zmnožení bílých krvinek. Naše tělo reaguje na vařenou stravu jako na nepřítele a mobilizuje obranný systém. Příjmem 10% stravy syrové (čím více, tím lépe), zabráníme vzniku leukocytózy trávení. Např. při zeleninovém obědě sníme část zeleninového salátu před vařeným jídlem.

Zásadně ale neužíváme nahnilé a nakažené ovoce a zeleninu. Ani po odstranění nakažené části není potravina nezávadná, protože hniloba nebo plíseň je prostoupena v celém obsahu, i když není viditelná. Toto se týká taktéž zavařenin a všech ostatních potravin.

„Vhodně připravená zelenina a ovoce jsou velmi prospěšné, nesmí však být nahnilé či nakažené. Nemáme ani tušení, kolik lidí umírá následkem zkaženého ovoce a zeleniny, jež pak v žaludku kvasí a otravuje krev.“

Čerstvé ovoce či zeleninu nám v zimních měsících nahradí ovoce sušené, mražené nebo zavařené (viz kapitola zavařování), a zelenina konzervovaná mléčným kvašením.

Poměr zásad a kyselin

Většina nemocí vzniká porušením acidobazické rovnováhy, tedy překyselením organismu.

Důležité životní děje vyžadují v krvi zásadité prostředí. Jestliže jíme trvale kyselinotvornou potravu, tělo si bere rezervu z krve, ta získává kyselý charakter a celkový organismus je překyselen. Důsledkem toho je vznik mnoha nemocí: revmatismus, dna, výrůstky, usazeniny v cévách, a další. Toto vše má na svědomí nesprávně složený jídelníček.

Zásaditý charakter jednotlivých potravin můžeme změnit jejich nevhodnou úpravou na kyselinotvorný.

Např.:

• úpravou zeleniny smažením nebo zapékáním na tuku
• brambory se smaženou cibulkou nebo opečené na tuku
• mák v kombinaci s cukrem
• ovoce s cukrem

Kompletní přehled zásadotvorných a kyselotvorných potravin najdete zde.

Střídmost

„Pravá střídmost nás učí úplně se zříci toho, co je škodlivé a s rozvahou požívat jen zdravou a výživnou potravu.“ Health Reformer, duben 1877.
Některé potraviny samy o sobě nejsou škodlivé avšak jejich přemíra může způsobit potíže nebo mít neblahé následky.
„Lidé si svými zlozvyky přivodili spoustu různých nemocí. Nezajímali se o to, jak mají žít zdravě a dostali se přestupováním zákonů své bytosti do politováníhodné situace. Lidé málokdy uznávali správnou příčinu svého utrpení - vlastní nesprávné jednání. Holdují nestřídmosti v jídle, chuť je jejich bohem. Svými zvyky dokazují, že si neváží zdraví a života, a když je pak postihne nemoc, namlouvají si, že to způsobil Bůh. Zatím si ji přivodili sami svým chováním.“
„Někteří lidé neovládají svoji chuť a řídí se jí na úkor zdraví. Jejich mysl je pak zatemněna, pomalu myslí a nemohou vykonat to, co by dokázali, kdyby se cvičili v sebezapření a zdrženlivosti. Okrádají Boha o tělesnou a duševní sílu, kterou by mohli věnovat jeho službě, kdyby byli střídmí ve všem. Dnešní svět se vyznačuje hříchem přejídání. Slovo Boží řadí hřích přejídání do stejné třídy jako opilství.“
„Uvažujte pečlivě o své stravě. Počítejte vždy s důsledky. Cvičte se v sebezapření. Ovládejte chuť rozumem. Neubližujte žaludku přejídáním. Současně se nepřipravujte o zdravou, chutnou stravu, kterou vaše zdraví vyžaduje.“