Mistr se zeptal žáka: "Co je základním principem buddhismu?"
Žák: "Ani mráčku nad horskými vrcholy. A jak jasně se měsíc zrcadlí ve
vlnách."
Mistr zvolal: "Hanba ti. Tak dlouholetý žák a má takovýhle názor!"
Žák: "A co je tedy základním principem buddhismu?"
Mistr: "Ani mráčku nad horskými vrcholy. A jak jasně se měsíc zrcadlí ve
vlnách."

Zen. Na první pohled systém beze smyslu, bez logiky, cesta plná
provokací, paradoxů a výlevů zuřivosti, cesta odnikud nikam. Rozhovory
mistrů s žáky se podobají spíše dadaistickému představení než duchovnímu
školení - mistři hovoří v nesrozumitelných obrazech a žáci je napodobují,
mistři je tlučou, a žáci jsou rázem osvíceni. A když se potká mistr s
mistrem, oba se bezstarostně chechtají a my čtenáři skrytý účel tohoto
nepokrytého bláznovství sotva tušíme. A přece je to cesta nad jiné přímá a
nauka přísně logická.
Kniha Jiřího Navrátila nás prostřednictvím bezpočtu kóanů, zenových
příběhů a výroků mistrů velmi fundovaně uvádí do problematiky zenového
buddhismu. Autor s hlubokou znalostí filozoficko-historických reálií
postupně odkrývá smysl zenové praxe a seznamuje nás s podmínkami vzniku této
filozofie a s jejím vývojem na území Číny a Japonska. Publikace má všechny
předpoklady stát se pro mnohé klíčem k rozluštění zevního tajemství zenu a
průvodcem na cestě k odhalení původní přirozenosti.

Mravnost, meditace a moudrost - všechny tři jsou formami původní
přirozenosti. Chápeme-li, že v ní není nic špatného, máme mravnost,
chápeme-li, že je prosta nevědomosti, máme moudrost, a chápeme-li, že ji nic
neruší, je to meditace. (Chuej-neng)